( 1 ) Jan!
( 2 ) dwěma tyźenjoma som se ze swójogo studijnego drogowanja do Wrocława wrośił. Wrocław jo kšasne město ze zajmnymi stawiznami. Jo było napšawdu rědnje, ( 3 ) jo było wjedro bejnje špatne, skóro kuždy źeń dešć.
Ale ( 4 ) som musał licyś w toś tom lětnem casu. Jadna sobustudentka z mójogo lětnika jo ( 5 ) groniła, až jo w aprylu južo rědnje śopło tam. Pózdźej pak ( 6 ) mógał jěś, dokulaž mam něnto lichy cas za masterske źěło.
Za mnjo jo ceło jadnorje wažne było, ( 7 ) namakajom wjele materiala za toś to źěło. We Wrocławje jo znata uniwersitna biblioteka z wósebneju zběrku ( 8 ) Šlazyńskej a Łužycy. Tam som wjele slěźił. Kuždy źeń som wósym góźinow ( 9 ) źěłał. ( 10 ) som pla Mateusza. Znajoš jogo zawěsće hyšći wót slědnego lěta, ako jo był z ( 11 ) na słowjańskem seminarje w Bratislawje. Pśedstaj se, wón jo se pśed poł lětom wóženił a ( 12 ) žeńska wócakujo góle.
Wiźimej se pśiducy tyźeń zasej na treningu.
Lubje strowi
Matej
(licho pó Nowem Casniku)